Teorie Gaia

Život na Zemi se v teorii Gaia chápe jako obrovský samoregulující se systém

Teorie Gaii, nebo též Hypotéza Gaia (nebo také Gaea),[1] je vědecký model předpokládající, že Země je superorganismus, který je schopný autoregulace pomocí organismů, žijících na zemi. S touto teorií poprvé přišel v 60. letech 20. století vědec, klimatolog a chemik James Lovelock a pojmenoval ji (na podnět Williama Goldinga) podle řecké bohyně Gaii.

Teorie není obecně přijata a její odpůrci ji často označují za spekulaci, která má blíž k mytologii, filosofii a náboženství, než k exaktní vědě. Lovelock se brání tím, že s náboženstvím tuto teorii nikdy propojovat nechtěl a litoval i zvoleného názvu, který příliš svádí k jisté mytologizaci. Pokoušel se proto prosadit její přejmenování na geofyziologii, ale tento alternativní název nebyl přijat. V podobném duchu naopak přišel v roce 2009 Peter Ward s protihypotézou Médeia předpokládající sklony živých organismů ke kolektivnímu sebezničení.

Tellus, římská bohyně ztotožněná s Gaiou, s čtyřmi dětmi, pravděpodobně ročními obdobími, ve společnosti Aióna-Úrana, synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200 -250 n.l., mnichovské muzeum Glyptothek.
  1. Gaia hypothesis - JournalsOfIndia [online]. 2022-07-30 [cit. 2023-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-15. (anglicky) 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy